30.10.2026

Obce plánují investice za desítky miliard. Rozhodne, zda dostanou čas a podmínky k jejich uskutečnění

Bydlení, voda, energetické úspory. Města a obce mají pro období 2028–2034 rozsáhlé investiční plány.

Šetření Svazu měst a obcí ČR mezi 468 respondenty ukazuje, že součet dolních hranic deklarovaných finančních pásem dosahuje 69,6 miliardy korun. Odhaluje ale i překážky, které mohou zastavit i pokročilé projekty: pozdní pravidla, krátké lhůty a nedostatek peněz během realizace.

Obec může mít povolení, připravenou dokumentaci a jasno v tom, co její obyvatelé potřebují. Přesto nemusí začít stavět. Pokud musí nejprve zaplatit výdaje a teprve potom čekat na proplacení podpory, může projekt narazit na možnosti obecního rozpočtu. Říjnové dotazníkové šetření Svazu ukazuje, jak konkrétní tento problém je. Z 55 respondentů, kteří svůj hlavní projekt označili za připravený k zahájení, jich 19 uvádí zásadní problém s předfinancováním. Tedy více než třetina. Samotná připravenost tedy projektu ještě nezaručuje, že obec dokáže investici rozběhnout.

Právě to je důležité pro přípravu Národního a regionálního partnerského plánu na období 2028–2034. Vedle objemu podpory budou rozhodovat také podmínky, za kterých se k ní samosprávy dostanou. Objem deklarované poptávky je přitom značný. Celkem 138 respondentů, téměř třetina souboru, uvádí zásobníky záměrů v pásmech od 200 milionů korun. Z toho 31 respondentů plánuje investice přesahující miliardu. Jen u těchto 138 respondentů činí součet dolních hranic pásem 60,5 miliardy korun.

Tato čísla samozřejmě musíme číst přesně. Otázka na finance se týkala celého zásobníku záměrů obce, nikoli jednotlivé stavby. Výsledných 69,6 miliardy proto není objem připravených projektů ani požadovaných dotací. Jde o orientační vyjádření deklarovaných investičních potřeb; případné překryvy společných investic nebyly ověřeny a částečně v částce mohou být obsaženy. Přesto je to výrazný signál, jak rozsáhlé investiční plány samosprávy, které se zapojily, mají.

Jejich obsah se přitom bezprostředně dotýká každodenního života. Dostupné a obecní bydlení vybralo mezi rozvojovými příležitostmi 65,2 procenta respondentů. Stejný podíl samospráv označil oblast zahrnující vodu, adaptaci na změnu klimatu, odpady a životní prostředí. Energetiku a úspory energie uvedlo 59,4 procenta. Aby se tyto záměry posunuly k realizaci, potřebují obce znát podmínky včas. Tři čtvrtiny respondentů považují krátké lhůty za vysoké či kritické riziko. U pozdních nebo měněných pravidel jde o sedm z deseti. Základní podmínky podpory potřebuje 60,7 procenta dotázaných znát nejpozději v prvním pololetí roku 2027.

Má to praktický důvod. Projektovou dokumentaci, povolení, majetkoprávní vztahy ani výběr dodavatele nelze připravit ze dne na den. Největší jednotlivá skupina respondentů, přibližně třetina, má hlavní projekt právě ve fázi přípravy dokumentace. Podpora přípravných prací tak může zásadně ovlivnit, s jakými projekty obce do nového období vstoupí. Další podmínkou jsou dostupní odborníci. Omezenou či nedostatečnou kapacitu uvádí 34,6 procenta respondentů. Největší zájem je o pomoc s projektovým řízením, právními otázkami, technickou přípravou a veřejnými zakázkami. Smysl proto mají služby, které obec provedou celou přípravou investice a pomohou vyřešit konkrétní překážky.

Finanční podmínky navíc dopadají na různě velké obce odlišně. Zásadní problém s předfinancováním uvádí téměř 40 procent respondentů z obcí do tisíce obyvatel, oproti přibližně 26 procentům u větších samospráv. Průběžné proplácení označuje ale za nezbytné nebo za významné usnadnění celkem 97,4 procenta všech dotázaných.

Pro vyjednávání Svazu z toho vyplývají konkrétní priority: včasná a stabilní pravidla, realistické lhůty, financování projektové přípravy, dostupná odborná pomoc a zálohy či průběžné platby. Součástí podmínek musí být také předem známý postup pro situace, kdy realizaci zdrží překážka mimo kontrolu obce. Obce totiž potřebují jistotu, že námaha a finance vložené do přípravy mají šanci skončit dokončenou investicí. O tom, kolik plánovaných bytů, vodohospodářských staveb nebo energetických úspor tedy skutečně vznikne, se rozhoduje právě teď při nastavování pravidel příštího období.

Článek vychází z dotazníkového šetření SMO ČR iniciovaného výkonnou ředitelkou Svazu Mgr. Radkou Vladykovou. Výsledek zahrnuje 468 odpovědí dokončených v období od 2. do 23. října 2026, a z navazující analytické zprávy. Výsledky popisují zapojené respondenty ze všech 14 krajů; nejsou přepočtem potřeb všech měst a obcí České republiky.

Mgr. Monika Štěpánová